|
|
Porovnání kvantitativních a kvalitativních vlastností vybraných klonů odrůdy Sauvignon
Pokorný, Stanislav
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním kvantitativních a kvalitativních vlastností vybraných klonů odrůdy Sauvignon. U jednotlivých klonů byly porovnány fenologické fáze, uvologický rozbor, rozbor moštu, rozbor vína a senzorické hodnocení. Celý pokus byl prováděn ve vinicích firmy Ampelos a.s. Celkem bylo sledováno osm klonů od odrůdy Sauviognon. U klonů byly sledovány fenologické fáze ve stejných podmínkách. Poté byl proveden uvologický rozbor, který byl zaměřen na průměrnou hmotnost hroznu, průměrnou hmotnost bobulí, průměrnou hmotnost bobule, průměrnou hmotnost třapiny, průměrný počet bobulí a průměrnou velikost hroznu (délka x šířka). V moštu byly sledovány analytické hodnoty, jako cukernatost, titrovatelné kyseliny, pH, obsah asimilovatelného dusíku. Z výsledků bylo jasně zřetelné, že klony z české selekce jsou mnohem lépe uzpůsobené do klimatických podmínek, ale také skutečnost, že ne všechny české klony jsou lepší jak klony ze zahraniční selekce. To se také potvrdilo v případě, kdy nejhorší sledované hodnoty měl klon z české selekce 29/68. Jako ideální variantou pro výrobu vysoce kvalitních vín je výsadba složená z více klonů s různými vlastnostmi.
|
|
|
Růstová schopnost telat masného skotu
HOFMANNOVÁ, Natálie
Abstrakt V posledních letech se v ČR zvyšují stavy krav chovaných v systému bez tržní produkce mléka, zejména na úkor stavů skotu dojeného. V současné době se v ČR chová zhruba 226 tisíc kusů krav BTPM. Hlavním ekonomickým ukazatelem chovu masných krav je počet odchovaných telat na 100 krav a jejich dosahovaná živá hmotnost. Cílem práce bylo zpracovat literární přehled zahrnující charakteristiku plemen aubrac a shorthorn, užitkové vlastnosti a hlavní vlivy ovlivňující užitkovost a plodnost plemenic. Dalším cílem bylo vyhodnotit růstovou schopnost telat u dvou sledovaných stád masného skotu. Sledování proběhlo na farmách, které hospodaří v režimu ekologického zemědělství. Celkem bylo sledováno 66 ks telat. Ze záznamů kontroly užitkovosti masných plemen skotu a faremní evidence byla získána data o pohlaví, datu narození, původu a hmotnosti telat (ve věku 120, 210 a 365 dnech). Porodní hmotnost byla zjištěna vážením jednotlivých kusů při narození. Data byla zpracována v programech MS Excel a Statistica 12 do tabulek a grafů. Při porovnání hmotnosti obou plemen ve věku 120 dnů je hmotnost nepatrně vyšší u sledovaného stáda plemene shorthorn, oproti plemenu aubrac. Ve věku 210 dnů je dosažená průměrná hmotnost též vyšší u plemene shorthorn, což částečně ovlivňuje vlastní užitkovost jedince a kvalita krmiv. Ve věku 365 dnů byl u býčků plemene aubrac větší rozdíl ve hmotnosti oproti býčkům plemene shorthorn. Při porovnání hmotnosti jaloviček u obou plemen ve věku 120 a 210 dnů jsou hmotnosti téměř vyrovnané. Nejvyšších přírůstků od narození do kontrolních vážení dosahovalo plemeno shorthorn. Sledované stádo plemene aubrac dosáhlo ve srovnání s populací plemene aubrac v ČR nepatrně nižší průměrné hmotnosti. Při srovnání sledovaného stáda plemene shorthorn a populace plemene shorthorn v ČR dosáhlo sledované stádo vyrovnaných výsledků. Sledovaná stáda dosáhla velmi podobných výsledků, nedá se tedy s určitostí říci, že jedno plemeno bylo lepší než druhé.
|
|
|
Vybrané vlivy na růst telat masného skotu
TOMKOVÁ, Michaela
Cílem práce bylo analyzovat vybrané vlivy na růst telat vybraného stáda masného plemene skotu aberdeen angus na farmě Mýto u Hořic na Šumavě za sledované období 6 let (2012 - 2017 včetně). Do hodnocení bylo zahrnuto celkem 242 čistokrevných telat plemene aberdeen angus narozených ve sledovaném období. U telat byla zjišťována hmotnost při narození, ve 120, 210 a 365 dnech. Následně byl soubor telat vytříděn podle pohlaví, roku narození, měsíce narození, pořadí porodu, individuality otce a exteriéru matky. Data byla statisticky zpracována v programu Microsoft excel a vyhodnocena v programu Statsoft Statistica. Při konfrontaci s celostátním průměrem publikovaným v uzávěrkách KUMP (kontroly užitkovosti masného skotu) vykazovala sledovaná telata vždy nižší hmotnost při narození, ale naopak vyšší hmotnosti ve 120, 210 a 365 dnech. Při hodnocení vlivu roku narození na růst telat bylo zjištěno, že nejlepších výsledků dosahovala telata narozená v letech 2012 a 2013. Nejvhodnějšími měsíci pro telení plemenic plemene aberdeen angus ve sledovaném chovu byli měsíce únor až duben. Z hlediska pořadí porodu dosahovaly nejlepších výsledků telata narozená kravám po třetím otelení. Nejhorších výsledů dosáhla telata prvotelek a krav po devátém otelení. Nejlepším plemenným býkem v chovu s ohledem na růstovou schopnost telat byl plemeník ZAA 916. Z hlediska snadnosti porodů vykazoval nejlepší výsledky plemeník PAA 027. V případě vlivu exteriéru matek na růstovou schopnost telat nebyl prokázán žádný významný rozdíl.
|
|
|
Porovnání kvantitativních a kvalitativních vlastností vybraných klonů odrůdy Sauvignon
Pokorný, Stanislav
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním kvantitativních a kvalitativních vlastností vybraných klonů odrůdy Sauvignon. U jednotlivých klonů byly porovnány fenologické fáze, uvologický rozbor, rozbor moštu, rozbor vína a senzorické hodnocení. Celý pokus byl prováděn ve vinicích firmy Ampelos a.s. Celkem bylo sledováno osm klonů od odrůdy Sauviognon. U klonů byly sledovány fenologické fáze ve stejných podmínkách. Poté byl proveden uvologický rozbor, který byl zaměřen na průměrnou hmotnost hroznu, průměrnou hmotnost bobulí, průměrnou hmotnost bobule, průměrnou hmotnost třapiny, průměrný počet bobulí a průměrnou velikost hroznu (délka x šířka). V moštu byly sledovány analytické hodnoty, jako cukernatost, titrovatelné kyseliny, pH, obsah asimilovatelného dusíku. Z výsledků bylo jasně zřetelné, že klony z české selekce jsou mnohem lépe uzpůsobené do klimatických podmínek, ale také skutečnost, že ne všechny české klony jsou lepší jak klony ze zahraniční selekce. To se také potvrdilo v případě, kdy nejhorší sledované hodnoty měl klon z české selekce 29/68. Jako ideální variantou pro výrobu vysoce kvalitních vín je výsadba složená z více klonů s různými vlastnostmi.
|
|
|
Porovnání růstových schopností telat a mladého skotu různých masných plemen
KOVÁŘOVÁ, Tereza
Základem dobré masné užitkovosti by měli být optimální denní přírůstky v odchovu a výkrmu masného skotu. Chovatel zajistit vyhovující podmínky prostředí a kvalitní výživu (Welfare), které významně ovlivňují vývin zvířete. Mezi hlavní vlivy ovlivňující masnou užitkovost patří pohlaví, věk, porážková hmotnost, výživa, způsob výkrmu a systém ustájení. Cílem práce bylo porovnat průměrné hmotnosti jaloviček a býčků a po průběžném vážení spočítat průměrné denní přírůstky u hodnocených masných plemen. Pokus probíhal u volně pasených stád, kde byly shodné podmínky pro všechny chované kusy. Byla sledována čtyři plemena masného skotu a to Hereford, Masný simentál, Charolais a Limousin. Jednotlivá stáda čítala 20 - 30 kusů a byla rozdělena podle plemen a pohlaví. Vzhledem k pastevnímu odchovu byla porodní hmotnost telat odhadnuta. Dále probíhalo vážení v 5,6 a 7 měsících u všech sledovaných kusů a ve 12 a 14 měsících pouze u býků. K vážení byla použita digitální tenzometrická váha. Ze získaných dat byly vypočteny průměrné přírůstky a hmotnosti. Celkově nejvyšší hmotnosti dosahoval Charolais u obou pohlaví a také přírůstků u býků. U jalovic to bylo plemeno Limousin. Až na malé rozdíly mezi plemeny a pohlavím, přirůstali všechny sledované kusy rovnoměrně bez větších odchylek. Statistickým zpracováním dat nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi vlivem plemene a věku na výši průměrných denních přírůstků hmotnosti (P=0,645862).
|
|
|
Analýza užitkovosti masných stád skotu
ŠEBELKA, Štěpán
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vybrané vlivy z kontroly užitkovosti na růst telat u nejrozšířenějších masných plemen jihočeského kraje (Aberdeen Angus, Charolais, Limousine, Masný Simantál), zapojených do kontroly užitkovosti masného skotu, za sledované období let 2009 2014. Cílem práce bylo vyhodnotit, jaké vlivy působí na hmotnost telat masného skotu během jejich odchovu. Při srovnávání průměrných hmotností telat podle plemene byly zjištěny nejvyšší hmotnosti při narození (42,37 kg), ve 120 dnech (191,32 kg), 210 dnech (307.65 kg) a 365 dnech (503,53 kg) u plemene Charolais. Při zkoumání vlivu roku otelení na hmotnosti telat ve 120, 210 a 365 dnech, podle plemen, bylo zjištěno, že telata plemene Limousine prokazatelně dosahovala nejvyšší hmotnosti v roce 2012 ve všech věkových kategorií. Při zjišťování vlivu měsíce otelení na hmotnosti telat ve 120 a 210 dnech věku, jsou nejvýhodnější měsíce prosinec až březen pro telata plemen Aberdeen Angus a u telat Masný Simentál byl nejvýhodnější měsíc otelení duben. Období telení směřuje do zimních až brzkých jarních měsíců. Krávy plemene Aberdeen Angus do pátého otelení tvoří 73,29 % základního stáda. Při zkoumání vlivu pořadí otelení na hmotnosti telat ve 120, 210 a 365 dnech věku, jsou na tom nejhůře telata všech plemen po 1. otelení. Ve 120 a 210 dnech věku byly u telat plemene Aberdeen Angus nejvyšší hmotnosti na 6. otelení, u plemene Limousine byly nejvyšší hmotnosti telat na 9. otelení. Ve 365 dnech věku měly telata Aberdeen Angus nejvyšší hmotnost na 3. otelení. Managament chovu je prokazatelně nejlepší u chovatelů, kteří se zúčastňují národních výstav a produkují plemenné býky a jalovice. Relativní plemenné hodnoty otců pro přímý efekt růst (PeRu) a relativní plemenné hodnoty matek pro maternální efekt růst (MeRu) mají prokazatelný vliv na hmotnosti telat
|
|
|
Projev aplikace listových hnojiv u brambor
KULÍK, Jan
Cílem této bakalářské práce je zhodnocení projevu aplikace listových hnojiv u brambor. Hlavní výhodou listové (mimokořenové) výživy je rychlost působení na rostlinu, možná kombinace s jinými zásahy (aplikace fungicidů) a ekonomika použití. Listová výživa podporuje výnos a kvalitu hlíz, hlavně při jejich nasazování a špatných růstových podmínkách. Mimokořenová výživa musí být vnímána pouze jako doplňková výživa, protože nedokáže plně nahradit výživu kořenovou. Polní pokus byl založen v roce 2011 na pozemku Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Byly použity vybrané konzumní odrůdy brambor s rozdílnou délkou vegetační doby. Velmi raná odrůda Magda, raná odrůda Adéla, polorané odrůdy Laura a Satina a pozdní odrůda Bionta. Pokus se skládal ze čtyř variant ve čtyřech opakováních. K hnojení jednotlivých variant byl použit roztok močoviny, lignohumát, roztok lignohumátu s NPK a varianta kontroly, kdy se listové hnojení neprovádělo. Hodnocen byl výnos hlíz, počet hlíz na trs, průměrná hmotnost hlíz, výtěžnost hlíz konzumní velikosti, podíl tržních hlíz a obsah škrobu. Z výsledů bylo zjištěno, že při hnojení močovinou se zvýšil výnos u všech zvolených odrůd. U odrůd Adéla a Laura byl dosažen nejvyšší výnos po aplikaci lighnohumátu, u odrůd Satina a Bionta pak po hnojení močovinou. Velmi raná odrůda Magda reagovala na aplikaci listových hnojiv jen nepatrným zvýšením výnosu a to pouze u varianty hnojené močovinou.
|
|
| |
host ::
RSS.